## Křemílek a Vochomůrka: Dva přátelé, jedna pohádka
Křemílek a Vochomůrka, nerozlučná dvojice z pohádkového světa, se poprvé objevili na televizních obrazovkách v roce 1970. Jejich příběhy, které vznikly na motivy povídek Václava Čtvrtka, si okamžitě získaly srdce diváků všech generací. Za jejich zrodem stál režisér Zdeněk Smetana, který dal těmto malým dřevěným panenkám život a nezaměnitelný charakter. Ačkoliv se jedná o fiktivní postavy, jejich popularita a vliv na českou kulturu jsou neoddiskutovatelné. Jejich dobrodružství a moudra rezonují i po desetiletích a stále baví a poučují nové generace.
Příběhy Křemílka a Vochomůrky se odehrávají v chaloupce na kraji lesa, kde spolu prožívají různá dobrodružství. Křemílek, s typickým kulatým obličejem a malým culíkem, je často ten rozpustilejší a impulzivnější z dvojice. Vochomůrka, jeho věrný kamarád, je o něco rozvážnější a praktičtější. Společně se setkávají s nejrůznějšími pohádkovými postavami, jako jsou skřítkové, víly, nebo třeba i zlomyslný vodník. Jejich jednoduché, ale moudré dialogy a poučení, která z jejich příběhů plynou, z nich udělaly postavy, na které se s radostí dívají děti i dospělí.
Seriál „Křemílek a Vochomůrka“ byl poprvé vysílán v roce 1970. Zdeněk Smetana, tehdy již zkušený animátor a režisér, stál u jeho zrodu jako tvůrce a režisér. Postavy byly inspirovány povídkami z knihy „O Křemílkovi a Vochomůrkovi“ od Václava Čtvrtka. Smetanova vizuální stránka postaviček, jejich typický pohyb a mimika, se staly ikonickými. Původně byly postavy vytvořeny pro německou televizi pod názvem „Rumcajs und die Klabautermännchen“, ale brzy se dočkaly i české verze, která se stala ještě populárnější. V průběhu let vzniklo celkem 13 dílů seriálu, které se vysílaly v různých obdobích a vždy se setkaly s velkým zájmem.
Vizuální styl, který Smetana zvolil, byl jednoduchý, ale velmi účinný. Dřevěné panenky s výraznými rysy a barevnými oblečky působily na dětské diváky přitažlivě. Jejich pohyby byly plynulé a realistické, což dodávalo příběhům na uvěřitelnosti. Hudbu k seriálu složil Miloš Vacek, jehož melodie se staly neodmyslitelnou součástí pohádkových příběhů a dodnes si je mnozí vybavují.
Křemílek je menší z dvojice, s kulatým obličejem a typickým malým culíkem. Je to ten, kdo často vymýšlí neplechy a dobrodružství. Jeho zvídavost a občasná zbrklost vedou k mnoha humorným situacím. Přestože je často ten, kdo způsobí nějaký problém, je také velmi odvážný a vždy připravený pomoci svému kamarádovi.
Vochomůrka je o něco vyšší a štíhlejší. Působí klidněji a rozvážněji. Často Křemílka krotí a přemýšlí nad řešením problémů, do kterých se společně dostanou. Jeho praktičnost a smysl pro zodpovědnost doplňují Křemílkovu nespoutanost a vytvářejí tak dokonalou rovnováhu.
Kromě hlavních hrdinů se v seriálu objevuje i řada dalších postav, které dodávají příběhům na pestrosti. Mezi ně patří například skřítkové, kteří žijí v lese a často pomáhají Křemílkovi a Vochomůrkovi, nebo třeba i zlomyslný vodník, který jim občas přidělává starosti. Každá z těchto postav má svůj vlastní charakter a přispívá k celkové atmosféře pohádkového světa.
Mezi nejznámější a nejoblíbenější díly seriálu patří například „O Křemílkovi a Vochomůrkovi, jak našli v lese hříbek“, kde se dvojice vydá na houby a zažije nečekané dobrodružství. Dalším nezapomenutelným dílem je „O Křemílkovi a Vochomůrkovi, jak si postavili postel“, kde se snaží vyrobit si vlastní pohodlné lůžko s mnoha vtipnými komplikacemi. Díl „O Křemílkovi a Vochomůrkovi, jak se ztratili“ zase ukazuje jejich schopnost najít cestu z každé nepříjemné situace.
Každý z dílů přináší nejen zábavu, ale i nenásilné poučení. Děti se učí o přátelství, spolupráci, řešení problémů a o tom, jak důležité je vzájemně si pomáhat. Příběhy jsou často protkány jemným humorem a laskavostí, což z nich činí ideální podívanou pro celou rodinu. I přes zdánlivou jednoduchost jsou dialogy a situace promyšlené a často mají více vrstev, které ocení i dospělí diváci.
Křemílek a Vochomůrka se stali pevnou součástí české kultury. Jejich příběhy se opakovaně vysílají v televizi a jsou stále oblíbené. Postavičky se objevují na nejrůznějších předmětech, od knížek a hraček až po oblečení a sběratelské předměty. Jejich podobizny zdobí také dětská hřiště a výstavy. V roce 1973 vznikl i celovečerní film „O Křemílkovi a Vochomůrkovi“, který dále rozšířil jejich popularitu. Tento film obsahoval několik nových příběhů a byl rovněž velmi úspěšný.
Vliv Křemílka a Vochomůrky na dětskou fantazii a výchovu je značný. Učí děti hodnotám jako je přátelství, odvaha, vynalézavost a laskavost. Jejich jednoduchý a srozumitelný jazyk usnadňuje dětem porozumění obsahu a zapamatování si poučení. Jsou to postavy, které si děti snadno oblíbí a na které se rády dívají opakovaně.
Za vznikem Křemílka a Vochomůrky stáli především Zdeněk Smetana (1925–2016) a Václav Čtvrtek (1911–1976). Smetana byl uznávaný animátor, režisér a výtvarník, který se podílel na mnoha dalších známých animovaných filmech a seriálech. Jeho umělecký styl byl charakteristický pro českou animovanou tvorbu. Václav Čtvrtek byl respektovaný spisovatel a dramatik, jehož díla pro děti, jako jsou například příběhy o Rumcajsovi, Cipískovi a dalších, dodnes oslovují čtenáře. Jejich spolupráce dala vzniknout dílu, které překonalo generace a stalo se trvalou hodnotou.
Ačkoliv se jedná o fiktivní postavy, jejich tvůrci byli reálnými osobnostmi, které svému řemeslu věnovali celý život. Jejich práce na Křemílkovi a Vochomůrkovi je jedním z mnoha důkazů jejich talentu a přínosu pro českou kulturu. Smetanova schopnost dát život neživým předmětům a Čtvrtkova mistrná práce s jazykem a příběhem se dokonale propojily a vytvořily něco, co oslovuje diváky i po mnoha letech.