Panenka Barbie, celým jménem Barbara Millicent Roberts, se poprvé objevila na světě 9. března 1959. Její premiérové představení proběhlo na Americkém mezinárodním veletrhu hraček v New Yorku. Za jejím vznikem stála americká podnikatelka Ruth Handler, spoluzakladatelka společnosti Mattel. Inspirací pro Handlerovou byla její dcerka Barbara, která si ráda hrála s papírovými panenkami, a Ruth si všimla, že chybí panenka, která by reprezentovala dospělou ženu, do které by se mohly dívky vžít a představovat si svou budoucnost. Ruth Handler viděla potenciál v německé panence Bild Lilli, která byla inspirována populární novinovou postavou, a na jejím základě vytvořila Barbie.
První Barbie panenka měla blonďaté vlasy, byla oblečena do černobílých pruhovaných plavek a měla výraznou mimiku. Její vzhled byl od počátku navržen tak, aby působil dospěle a módně. Mattel ji marketingově prezentoval jako „módní panenku“ a tento koncept se ukázal jako revoluční. První rok se prodalo přes 300 000 kusů, což byl obrovský úspěch a jasný signál, že Barbie našla své místo v dětských pokojích po celém světě.
Od svého prvního uvedení na trh prošla Barbie nespočetnými proměnami a rozšířeními své osobnosti. Mattel ji systematicky obohacoval o různé profese a role, aby reflektoval měnící se společnost a rozšiřoval možnosti pro dětskou fantazii. Barbie se stala astronautkou (již v roce 1965, tedy ještě předtím, než se Američanka dostala do vesmíru), lékařkou, pilotkou, podnikatelkou, učitelkou, sportovkyní a mnoha dalšími. Každá nová profese byla doprovázena specifickým oblečením a doplňky, které odrážely dané povolání.
V průběhu let se měnil i vzhled Barbie. Od původního, poměrně statického modelu se vyvinula v panenku s více pohyblivými klouby, což umožňovalo rozmanitější pózování. V roce 1980 se poprvé objevila černošská Barbie, což byl důležitý krok k větší diverzitě v nabídce. Následovaly další etnické varianty a v posledních letech Mattel reaguje na poptávku po větší realističnosti a inkluzivitě, což se projevuje v podobě panenek s různými typy postavy, barvou pleti, vlasů a dokonce i s různými zdravotními omezeními (např. panenka na invalidním vozíku nebo s protézou).
I když je Barbie panenkou, její „osobní život“ byl pečlivě budován a rozvíjen. Jejím nejznámějším partnerem je Ken Carson, který se poprvé objevil v roce 1961. Jejich vztah prošel mnoha fázemi, včetně rozchodu a opětovného shledání, což odráželo dynamiku v reálných vztazích. Barbie má také mnoho přítelkyň a sester, z nichž nejznámější je Skipper, která se objevila v roce 1964. Tyto postavy rozšiřovaly její sociální síť a poskytovaly další možnosti pro hraní rolí.
Její „domov“ – růžový dům – se stal ikonickým symbolem, stejně jako její auta (např. růžový kabriolet). Tyto prvky byly součástí komplexního světa, který Mattel kolem Barbie vybudoval a který se stal nedílnou součástí dětské kultury.
Vliv Barbie přesáhl rámec pouhého prodeje hraček. V 60. letech 20. století začala Barbie pronikat do filmového a televizního světa. První animované filmy a seriály s její účastí se objevily v 70. a 80. letech. V průběhu let se Barbie stala hvězdou desítek animovaných filmů a seriálů, kde ztvárňovala nejrůznější postavy a příběhy, často s pozitivními morálními poselstvími. Mezi nejznámější patří série „Barbie jako…“ (např. „Barbie jako Rapunzel“, „Barbie jako princezna a švadlenka“).
V roce 2023 vstoupila Barbie na stříbrné plátno v hraném filmu režisérky Grety Gerwig, kde ji ztvárnila Margot Robbie. Film s velkým úspěchem reflektoval fenomén Barbie, její historii, ale i kritiku, která ji provázela, a stal se globálním kinohitem.
Během své existence se Barbie nevyhnula ani kritice. V průběhu let byla kritizována za nereálné tělesné proporce, které mohly negativně ovlivňovat sebevědomí dívek, a za podporu konzumerismu. Mattel na tuto kritiku reagoval postupnými změnami, jak již bylo zmíněno, v podobě diverzifikace vzhledu a nabídky.
Navzdory kritice zůstává Barbie jednou z nejúspěšnějších a nejznámějších hraček všech dob. Její schopnost adaptace na měnící se dobu, neustálé inovace a schopnost inspirovat generace dětí ji udržují relevantní i v 21. století.