Vliesové tapety si v posledních letech získaly obrovskou popularitu a není se čemu divit. Jejich aplikace je totiž oproti tradičním papírovým tapetám výrazně jednodušší a rychlejší, což z nich činí ideální volbu pro kutily i pro ty, kteří s tapetováním teprve začínají. Kromě snadného lepení nabízejí vliesové tapety také řadu dalších výhod, jako je vysoká odolnost, prodyšnost a schopnost překrýt drobné nerovnosti zdí. V tomto článku se podrobně zaměříme na celý proces lepení vliesových tapet, od přípravy podkladu až po finální úpravy, abyste si i vy mohli snadno a efektivně vytvořit krásný a útulný interiér.
Stejně jako při jakékoliv jiné stavební či dekorační práci, i při tapetování je klíčová důkladná příprava podkladu. Vliesové tapety jsou sice poměrně tolerantní k drobným nedokonalostem, ale pro dosažení profesionálního výsledku je nezbytné, aby zeď byla čistá, suchá a pevná. Nejprve je nutné odstranit veškeré staré tapety, barvy nebo tapetová lepidla. K tomu můžete použít speciální odstraňovače tapet, horkou vodu s přídavkem saponátu nebo špachtli. Důležité je pracovat opatrně, abyste nepoškodili omítku pod tapetou. Po odstranění starých vrstev je třeba zeď důkladně očistit od prachu a nečistot. Můžete ji omýt vlhkým hadrem a nechat důkladně vyschnout. Zkontrolujte, zda na zdi nejsou mastné skvrny, které by mohly negativně ovlivnit přilnavost lepidla. V případě potřeby mastnotu odstraňte odmašťovacím prostředkem.
Dalším důležitým krokem je zhodnocení pevnosti podkladu. Pokud omítka drolí nebo se odlupuje, je nutné ji opravit. Menší praskliny a díry lze vyplnit vhodnou stěrkovou hmotou. Po jejím zaschnutí povrch obruste jemným brusným papírem, abyste dosáhli hladkého povrchu. V případě větších poškození nebo velmi savého podkladu je vhodné stěnu napenetrovat. Penetrace zpevní povrch, sjednotí savost a zlepší přilnavost lepidla. Použijte penetraci určenou pro tapetování, která je obvykle na bázi akrylátů. Naneste ji válečkem nebo štětcem a nechte důkladně zaschnout podle pokynů výrobce. Pamatujte, že kvalitní příprava podkladu je investicí, která se vám mnohonásobně vrátí v podobě dokonalého a trvanlivého výsledku.
Pro lepení vliesových tapet je nezbytné použít speciální lepidlo určené právě pro tento typ tapet. Běžná lepidla na papírové tapety by nemusela mít dostatečnou lepivost a pevnost pro vliesový materiál. Vliesová lepidla jsou formulována tak, aby zajistila silné a dlouhodobé spojení, ale zároveň umožnila případné odstranění tapety v budoucnosti bez poškození podkladu. Lepidla se obvykle prodávají v práškové formě, kterou je nutné rozmíchat s vodou podle návodu na obalu. Důležité je dodržet správný poměr vody a lepidla, aby se dosáhlo optimální konzistence. Lepidlo by mělo být hladké, bez hrudek a mít konzistenci podobnou hustší smetaně. Některá lepidla jsou již připravena k použití v tekuté formě, což ještě více zjednodušuje proces.
Kromě vhodného lepidla budete potřebovat také několik základních nástrojů. Mezi ně patří:
Je dobré mít všechny nástroje po ruce ještě předtím, než začnete lepit, abyste se vyhnuli zbytečným přerušením práce.
Po důkladné přípravě podkladu a zajištění veškerého potřebného materiálu je čas pustit se do samotného lepení. Vliesové tapety se lepí na takzvaný „přímý potěr“, což znamená, že lepidlo se nanáší přímo na zeď, nikoliv na tapetu. Toto je jedna z hlavních výhod vliesových tapet, která zjednodušuje celý proces.
Začněte v rohu místnosti nebo u okna. Pomocí vodováhy nebo olovnice si na zdi narýsujte přesně svislou linii, podle které nalepíte první pruh tapety. Tato linie je klíčová pro rovné nalepení celé tapety. Nyní naneste lepidlo na zeď pomocí válečku nebo štětce. Pracujte po částech, abyste zabránili zasychání lepidla. Lepidlo naneste v dostatečné vrstvě, ale vyhněte se přehnanému množství, které by mohlo vytékat. Poté vezměte první pruh tapety a opatrně jej přiložte na zeď podle narýsované linie. Začněte od horního okraje a postupně tapetu uhlazujte směrem dolů a do stran pomocí tapetovacího kartáče nebo stěrky. Cílem je vytlačit veškeré vzduchové bubliny a zajistit dokonalé přilnutí tapety k podkladu. Přebytečné lepidlo, které se objeví na spojích nebo okrajích, ihned otřete vlhkým hadříkem.
Další pruhy tapety lepte těsně vedle sebe, bez překrývání. Horní okraje pruhů by se měly téměř dotýkat, ale nesmí se překládat, aby nebyl vidět spoj. Opět naneste lepidlo na zeď a přiložte další pruh tapety. Dbejte na to, aby vzor na tapetě navazoval. Pokud má tapeta vzor, je velmi důležité správně navázat další pruh, aby vzor plynule pokračoval. Většina tapet má na obalu uvedeno, jaký je tzv. „náskok vzoru“ (např. 64 cm), což udává, o kolik je třeba posunout další pruh, aby se vzor správně spojil. Po přiložení pruhu jej opět důkladně uhlaďte a odstraňte přebytečné lepidlo. Pokud se vám při uhlazování objeví vzduchová bublina, kterou nelze odstranit, můžete ji opatrně propíchnout tenkou jehlou a vzduch vypustit, poté místo znovu uhladit.
Při tapetování rohů je důležité, aby tapeta přesahovala na sousední stěnu o několik centimetrů. Tento přesah se pak při tapetování další stěny začistí. Vnitřní rohy se obvykle tapetují tak, že jeden pruh tapety přesáhne do rohu a druhý pruh se nalepí na sousední stěnu tak, aby se s prvním pruhem překrýval zhruba o 1-2 cm. Poté se oba pruhy opatrně zaříznou ostrým nožem podél rohu, čímž vznikne čistý a neviditelný spoj. Vnější rohy se tapetují podobně, s tím rozdílem, že tapeta se obtočí kolem rohu a přebytečný materiál se zařízne. Při tapetování kolem oken a dveří je nejlepší nechat tapetu přesahovat přes rám a poté ji ostrým nožem opatrně zaříznout. Pokud se vám zdá, že je to příliš složité, můžete si tapetu předem „převléknout“ přes otvor a teprve poté ji přesně zaříznout.
Po nalepení všech pruhů tapety nechte lepidlo důkladně zaschnout. Doba schnutí se liší v závislosti na typu lepidla a podmínkách v místnosti (teplota a vlhkost). Během schnutí nevětrejte příliš intenzivně, aby nedošlo k rychlému vysušení tapety a vzniku pnutí. Po úplném zaschnutí můžete zkontrolovat spoje a případné drobné nedokonalosti. Pokud se někde objeví malá mezera, lze ji opatrně vyplnit malým množstvím lepidla a uhladit. Přebytečné lepidlo na soklových lištách, stropech nebo rámech oken a dveří lze opatrně seříznout ostrým nožem.
Vliesové tapety jsou obecně velmi odolné a snadno udržovatelné. Většina povrchů je omyvatelná, což znamená, že je můžete v případě potřeby jemně otřít vlhkým hadříkem s trochou jemného saponátu. Je však důležité nepoužívat abrazivní čisticí prostředky ani drátěnky, které by mohly povrch tapety poškodit. Pro odstranění běžných nečistot stačí obvykle jen suchý nebo lehce vlhký hadřík. V případě silnějšího znečištění se řiďte pokyny výrobce tapety, které bývají uvedeny na etiketě.
Díky své odolnosti a snadné údržbě jsou vliesové tapety ideální volbou pro jakoukoli místnost v domácnosti, včetně kuchyně, koupelny či dětského pokoje. Jejich schopnost dýchat také přispívá ke zdravému mikroklimatu v místnosti. S trochou pečlivosti a správným postupem si tak můžete užívat krásný a bezproblémový interiér po mnoho let.