Ada Karlovský, vlastním jménem Adolf Netrefa, se narodil 30. července 1885 v Praze. Jeho umělecká dráha byla pestrá a zahrnovala široké spektrum divadelních i filmových aktivit. Kromě herectví se věnoval zpěvu, divadelní režii a dokonce i filmové režii. V pozdnějších letech své kariéry působil také jako jednatel Ústřední jednoty českého herectva.
Své umělecké jméno přijal poté, co si 3. listopadu 1921 změnil své původní příjmení Adolf Netrefa na základě výnosu zemské politické správy v Praze. Jeho soukromý život byl spojen s manželkou, která provozovala módní krejčovský salon na Smíchově, a se synem Adolfem Karlovským, který se narodil 17. října 1922 a stal se významným generálem, odbojářem z druhé světové války, politickým vězněm 50. let a uznávaným heraldikem. Rodina nalezla své poslední místo odpočinku v rodinném hrobě na pražských Olšanských hřbitovech.
Karlovský byl členem sboru Českobratrské církve evangelické na Smíchově a zastával demokratické ideály, které sdílel s prezidenty T. G. Masarykem a Dr. Edvardem Benešem. Jeho umělecké začátky sahají do roku 1903, kdy se připojil k venkovským kočovným společnostem. Od roku 1908 již působil v Praze, kde jeho první významné angažmá bylo v Divadle Marie Zieglerové v letech 1908 až 1919. Během první světové války, v letech 1915 až 1917, absolvoval vojenskou službu v rakousko-uherské armádě.
Po válce se jeho kariéra rozvíjela dále. V letech 1917 až 1919 si pronajal Pištěkovo lidové divadlo na Vinohradech. Jeho divadelní stopa se rozprostřela na mnoha pražských scénách, včetně holešovické Uranie (od 1922), Divadla Vlasty Buriana (od 1925), Arény na Smíchově, Rokoka, Švandova divadla na Smíchově, Lidového divadla Deklarace na Žižkově, Tylova divadla v Nuslích, Divadla v Karlíně a Vinohradské zpěvohry, a mnoha dalších.
Ve 30. letech 20. století zastával funkci tajemníka Tylova divadla v Nuslích. Během své kariéry se také objevoval na zábavných večerech ve Velkém sále pražského paláce Lucerna. Režíroval a často i hrál v řadě divadelních kusů, mezi které patří například „Když sukénky šustí“, „Veselé pradlenky“, „Černá ruka v Praze“, „Tažení Vény Vanáska“, „Růženčina svatební noc“, „Pepi a jeho kojná“, „Jeden den králem“, „Dráteníček“ či „Zelená se, zelená…“. V inscenaci „Kondelík a Vejvara“ ztvárnil roli stavitele Bečka.
Jeho talent se naplno projevil i ve filmovém světě. Jako filmový herec debutoval v roce 1917 v němém komediálním snímku „Pražští adamité“. Celkem ztvárnil téměř 40 filmových postav mezi lety 1917 a 1944. Mezi jeho nezapomenutelné filmové role patří postava Jimmyho ve snímku „Naše miminko“. Režijní dráhu zahájil v roce 1919 s komedií „Ada se učí jezdit“, která se bohužel nedochovala, ačkoliv v ní sám ztvárnil hlavní roli. Jeho poslední filmové vystoupení se datuje k roku 1944 v melodramatu „Jarní píseň“. Po druhé světové válce se občasně objevoval i v rozhlasových pořadech.
Ada Karlovský zemřel 11. října 1946 v Praze ve věku 61 let na rakovinu jícnu. Jeho život byl naplněn uměním a službou divadlu i filmu.
Douglas Adams wikipedie
Aleš Pilgr
Vladimír Kovář wikipedia
Alfons Waissar
Samuel Taylor Coleridge životopis
Dalibor Pták
Zuzana Majerová Zahradníková matka
Adam Katona
Juraj Ďurdiak narození
Aleš Bajger