František Mrázek, známý pod uměleckým jménem Fanda Mrázek, se narodil 22. srpna 1903 na Smíchově a zemřel 13. října 1970 v Praze. Jeho umělecká dráha byla pestrá a zahrnovala mnoho oblastí. Působil jako herec-komik, písničkář, textař, libretista, spisovatel a zpěvák. Vrchol jeho popularity spadá do 30. let 20. století. Původně se vyučil tiskařem a jeho prvním zaměstnáním bylo místo v uměleckém závodě Jana Štence. Již v mládí se věnoval amatérskému a poloprofesionálnímu umění v různých zábavních podnicích v Praze. Profesionalizoval se na počátku 20. let, ačkoli jeho působení v Ostravě bylo jen krátké, jeho trvalým domovem se stala Praha.
Fanda Mrázek byl umělcem operetního, kabaretního a estrádního typu. Jeho vystoupení se často vyznačovala bulvárně laděnými operetami, muzikálovými revuí a kabaretními skeči. Pro jeho umění byla charakteristická svérázná, jadrná lidová dikce a osobitý, přímočaře laděný plebejský humor, který si získal širokou oblibu.
Jeho filmová kariéra začala na konci éry němého filmu. V roce 1930 se objevil ve filmu „Černý plamen“, který byl dodatečně ozvučen a kde Fanda Mrázek poprvé zpíval. Celkově se objevil ve zhruba šedesáti filmech. Období jeho nejvýznamnějších filmových rolí spadá před druhou světovou válku, tedy do doby jeho největší popularity. Většinou ve svých předválečných filmech zpíval. Jeho největší předválečnou filmovou rolí byla postava detektiva Ferdinanda Brázdy v hudební komedii „Pepina Rejholcová“ z roku 1932. Další významnou rolí byla postava ve veselohře „Strýček z Ameriky“ z roku 1933. Tyto filmy však nebyly kritikou přijaty příliš pozitivně. Během druhé světové války se ve filmu objevoval prakticky minimálně a po válce již ztvárňoval pouze malé či epizodní role. Jeho poslední filmovou rolí byla postava ve snímku „Pět z milionu“ z roku 1959.
Fanda Mrázek se zapsal do historie také jako účastník prvního československého televizního seriálu „Rodina Bláhova“. Kromě filmové a divadelní tvorby se věnoval i rozhlasovým hrám, kde účinkoval v několika titulech, například „Podruhé na světě“ a „Polibek Čanity“. Jeho písně byly vydávány na deskách, z nichž některé, jako „Bramborové placky“, „Houby“ a „Hledám děvče“, se staly známými. Napsal také dvě operetní libreta, například „Brandejští dragouni“ a „Hladový milionář“.
Fanda Mrázek byl ženatý třikrát. Jeho první manželkou se v roce 1930 stala Anna Chramostová, se kterou měl syna Františka Mrázka, narozeného v roce 1931. Jeho druhou manželkou byla Dagmar (Gréta) Jechurová, která byla v době svatby o 27 let mladší a z tohoto manželství také vzešel syn. Třetí manželkou Fandy Mrázka byla tanečnice Eva Damajová.
Kromě umělecké činnosti se Fanda Mrázek věnoval i literatuře. Napsal dva romány, „Šťastný člověk“ a „Bída je pes“. V pozůstalosti se dochovaly rukopisy dvou vzpomínkových knih a jeho povídky a další drobné literární útvary byly uveřejňovány v novinách a časopisech.
Mezi divadla a kabarety, kde Fanda Mrázek působil, patřily například kabaret Montmartre, Tylovo divadlo (1922–1924), Švandovo divadlo (1924–1925), smíchovská Aréna (1925–1934), Malá opereta a kabaret Modrý velbloud (1934–1935), který byl jeho vlastním podnikem. Dále účinkoval v karlínském Divadle Varieté (1935–1936) a v Tylově divadle v Nuslích (později Hudební divadlo v Nuslích, 1936–1962). Často také vystupoval na zájezdových estrádách.
Zajímavostí je, že Fanda Mrázek ztvárnil harmonikáře ve filmu „Dobrý voják Švejk“ a také postavu závodčího v jeho pokračování „Poslušně hlásím“. Vydání jeho CD s názvem „Fando, ty kluku zlatej“ v roce 2005 připomnělo jeho hudební odkaz.
Alois Švehlík kdo to je?
František Nedvěd mladší
Boris Rösner životopis
Jakub Děkan
Mark Zuckerberg
Felix Slováček mladší
Karel Poláček kdo to je?
František Preisler
Eddie Vedder
František Bedřich Kott