František Bedřich Kott, jenž byl v matrice zapsán jako Franz Friedrich Goth, spatřil světlo světa 15. dubna roku 1808 v obci Zběšičky. Jeho životní pouť se uzavřela 29. dubna 1884 v Brně, kde zanechal nesmazatelnou stopu v hudebním světě. Byl všestranným umělcem, jehož talent se projevil v mnoha oblastech – od skladatelského umění přes varhanickou virtuozitu, pěvecké schopnosti až po pedagogickou činnost.
Vzdělání v oblasti hudby získal na prestižní Pražské konzervatoři. Zde se jeho talent rozvíjel pod vedením uznávaného mistra Bedřicha Diviše Webera. Po ukončení studií se jeho profesní kroky ubíraly směrem do Brna. V tomto moravském městě se stal významnou postavou hudební scény. Zastával pozici učitele hudby, rozezněl varhany v majestátním chrámu sv. Petra a Pavla a zároveň obohacoval hudební život jako tenorista a člen orchestru tehdejšího brněnského divadla, které dnes známe pod názvem Divadlo Reduta.
František Bedřich Kott nebyl pouze umělcem, ale také aktivním účastníkem hnutí za národní obrození. Jeho tvorba odrážela hluboké vlastenectví a snahu o povznesení národní identity. Skladby z jeho pera se vyznačovaly volbou témat s národním podtextem a nesly se v duchu tehdejší romantické éry, která kladla důraz na emoce, individualitu a národní cítění.
Jeho operní dílo zahrnuje pozoruhodné skladby. Mezi nejvýznamnější patří opera „Žižkův dub“, kterou složil v roce 1841. Tato opera byla později přepracována a uvedena pod novým názvem „Poklad“. Další operní projekt, „Dalibor“, který započal v roce 1846, zůstal bohužel nedokončen.
Kromě operní tvorby zanechal František Bedřich Kott odkaz v podobě rozmanitých hudebních žánrů. Jeho skladatelský talent se projevil v tvorbě chrámových skladeb, které dodávaly duchovní rozměr bohoslužbám. Skládal také kantáty, které byly často uváděny při slavnostních příležitostech. Pro klavír napsal řadu skladeb, které dodnes obohacují klavírní repertoár. Orchestrální předehry z jeho dílny pak dokazovaly jeho schopnost pracovat s plným orchestru a vytvářet sugestivní hudební úvody.
Mezi jeho často uváděné skladby, které si získaly značnou popularitu, patřily například písně „Kýžba“ a „Hlas z Blaníka“. Tyto skladby, často prezentované jako singly, svědčily o jeho schopnosti psát melodicky poutavé a emocionálně působivé skladby, které rezonovaly s dobovým publikem a posilovaly národní uvědomění.
Zdeněk Svěrák
František Černý
Milan Štěch
František Kreuzmann starší
Ředitel
František Vocelka
Vojtěch Vodochodský datum narození
František Preisler
Daniel Bernoulli
Jakub Čermák