František Hanus, jehož umělecká dráha započala v roce 1916 narozením ve Valašském Meziříčí, byl významnou postavou české divadelní a filmové scény. Jeho původ z Valašska ovlivnil jeho umělecký projev a přispěl k propagaci valašského lidového folklóru. Ačkoliv jeho prvotní touhou bylo stát se lidovým řezbářem, životní cesta ho zavedla jinam. V mládí si přivydělával jako dělník na pile, což mu však nebránilo v rozvoji zájmů, které ho provázely od dětství – tanec a zpěv. Uvažoval dokonce o studiu medicíny či přírodních věd, ale nakonec ho cesty svedly k umění.
Absolvoval pražskou konzervatoř v roce 1941, kde se vzdělával v herectví. Po studiích působil v Divadle Anny Sedláčkové a následně v několika oblastních divadlech, kde sbíral cenné zkušenosti. Klíčovým momentem v jeho kariéře bylo zakotvení v Divadle na Vinohradech v roce 1952, kde se stal dlouholetým a váženým členem. Jeho působení zde obohatilo mnoho inscenací, například v roce 1952 ztvárnil roli Azizekova ve hře „Východ slunce“ a v roce 1970 se objevil jako profesor Vydra v dramatu „Josefína“. Za svou uměleckou činnost byl v roce 1972 jmenován zasloužilým umělcem.
František Hanus se prosadil také na filmovém plátně a televizní obrazovce. Jeho filmografie zahrnuje řadu nezapomenutelných rolí, od uhlíře v „Pyšné princezně“ (1952) a pláteníka v „Byl jednou jeden král“ (1954) až po kováře v „Třetím princi“ (1982). Objevil se také v pohádkách jako „Za trnkovým keřem“ (1979), kde ztvárnil vedoucího polesí, a v detektivních filmech jako „Smrt černého krále“ (1971), kde si zahrál továrníka Bergra staršího. Jeho schopnosti se projevily i v dabingu, kde propůjčil hlas postavám v klasických snímcích jako „Old Shatterhand“ (1964) či „Tři mušketýři“ (1973). V televizi zanechal stopu v seriálech jako „Hříšní lidé města pražského“ (1968), kde hrál nadporučíka, a „30 případů majora Zemana“ (1974) jako vrchní strážmistr Vydra. Jeho umělecký talent doplňovala i schopnost hrát na kytaru.
Osobní život Františka Hanuse byl spojen se dvěma manželstvími. S první manželkou Marií měl dva syny, Františka a Petra. Druhé manželství s Danielou mu přineslo dvě dcery, Janu a Barboru. František Hanus zemřel v Praze 2. září 1991.
Strojvůdce synonymum
Jan Čarvaš
Jakub Nvota
Hynek Hradecký
Josef Škvorecký wiki
Ezdráš Egon Hýbl
Karla Mráčková wiki
Filip Proučil
Michaela Ochotská životopis
Jan-Matěj Rak