Jan Mazánek se narodil 13. května 1851 v Hostovicích, nedaleko Pardubic, do rodiny učitele Jana Mazánka a Antonie Mazánkové, rozené Richterové. Jeho vzdělání probíhalo v Pardubicích, Moravské Třebové a Hradci Králové. Již v roce 1869 nastoupil do svého prvního zaměstnání jako učitel městské školy v Ústí nad Orlicí. V tomto městě strávil zbytek svého profesního života, od roku 1873 až do roku 1909 působil jako učitel na obecné škole chlapecké.
Mazánkovo působení dalece přesahovalo běžnou pedagogickou činnost. Byl výraznou osobností v oblasti hudby a jejího šíření. Jeho aktivity zahrnovaly nejen výuku, ale také organizaci a propagaci hudební kultury. Zavedl inovativní přístupy k výuce zpěvu na školách, čímž položil základy pro modernější a efektivnější metody vzdělávání v této oblasti. Jeho publikační činnost, zahrnující odborné práce jako „Vyučování zpěvu na školách obecných a měšťanských“, „Cvičebnice zpěvu pro školy měšťanské“ či „Cvičebnice zpěvu - Sbírka písní pro školy měšťanské a vhodná pomůcka k doplnění látky každému, kdož cvičí zpěvu dle not“, dokládá jeho hluboké znalosti a snahu o systematizaci hudební výuky.
Jeho hudební a organizační talent se projevil i v jeho aktivním členství v hudebních spolcích. Od roku 1874 byl členem Cecilské hudební jednoty. Byl také zakladatelem pěveckého spolku „Lumír“ a stal se čestným členem pěveckého spolku „Lukes“. Tyto aktivity svědčí o jeho neúnavné snaze o rozvoj sborového zpěvu a hudebního života ve svém okolí.
Kromě hudby se Jan Mazánek angažoval také v divadelním umění. Byl vůdčí osobností Volného sdružení divadelních ochotníků a inicioval vznik Spolku divadelních ochotníků Vicena v roce 1896, jehož se stal posléze čestným členem. Jeho divadelní činnost, stejně jako ta hudební, byla obohacena o publikaci „Paměti ochotnického divadla v Ústí nad Orlicí“.
Osobní život Jana Mazánka byl spojen s manželkou Barborou Korábovou, s níž se oženil koncem srpna 1881. Společně přivedli na svět šest dětí: Jana (zemřel záhy po narození), Barboru, Jana (který padl v první světové válce), Bohuslava, Antonii a Ludmilu.
Význam Jana Mazánka pro město Ústí nad Orlicí byl oceněn v květnu 1931, kdy mu bylo uděleno čestné občanství. Jeho odkaz žije nejen v jeho dílech a publikacích, ale také v paměti města, kde je po něm pojmenována jedna z ulic. Dne 29. prosince 1937 odešel Jan Mazánek na věčnost v Ústí nad Orlicí a byl pohřben v rodinné hrobce na Městském hřbitově. Jeho pozůstalost, zahrnující učebnice a články, je uložena ve sbírkách Ústeckého městského muzea.
Josef Melen
Jarda Svoboda
Jiří Lír wikipedia
Jan Mazánek
Dan Přibáň wiki
Jaromír Löffler
Erik Weisz wikipedia
Jan Fanta
Vratislav Mynář sourozenci
Jiří Bartoň