Jára Beneš

Henri Rousseau matka

Jára Beneš

Jára Beneš, vlastním jménem Jaroslav Beneš, se narodil 5. června 1897 v Praze. Stal se jedním z nejvýraznějších hudebních umělců naší první republiky. Jeho profesní dráha zahrnovala působení jako zpěvák, herec, kapelník a především jako plodný hudební skladatel. Jeho tvorba se soustředila především na melodické operetní písně a filmovou hudbu.

Benešovo vzdělání bylo rozmanité. Krátce studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, avšak jeho hlavní hudební směřování se utvářelo na Státní konzervatoři v Praze, kde byl mimořádným posluchačem skladby a instrumentace. Dále se vzdělával i soukromě, čímž si prohluboval své umělecké znalosti a dovednosti.

Jeho profesní kariéra začala v roce 1920 v Bukurešti, kde zastával pozici dvorního kapelníka a skladatele. Po návratu do vlasti pokračoval v podobné roli ve Vinohradské zpěvohře v Praze ve druhé polovině dvacátých let. Jeho talent však nebyl omezen pouze na divadelní jeviště. Stal se autorem jevištní hudby pro řadu inscenací a složil celkem přes čtyřicet operet. Jeho hudební stopa je nezaměnitelná i ve světě kinematografie, pro kterou složil hudbu k více než čtyřiceti filmům.

Hudební přínos a rozpoznatelnost

Jára Beneš se zapsal do paměti publika především díky svým chytlavým operetním melodiím a podmanivé filmové hudbě. Jeho díla často doprovázela dobovou filmovou produkci, a tak se stal nedílnou součástí kulturního života první republiky. Byl známý jako interpret svých vlastních skladeb, vydával své písně na gramofonových deskách, a jeho hlas zazníval i z éteru Československého radiojournalu, kde působil jako hlasatel a hudebník. Objevil se také v menších filmových rolích, kde často ztvárňoval hudebníky, jako byli zpívající umělci či pianisté.

Pionýr zvukového filmu

Jedním z významných milníků v Benešově kariéře bylo složení hudby pro první československý zvukový film, „C. a k. polní maršálek“, který spatřil světlo světa v roce 1930. Tímto počinem se zařadil mezi průkopníky filmové hudby v naší zemi. Mezi další významná díla, pro která složil hudbu, patří například „Dobrý voják Švejk“ (1931), „To neznáte Hadimršku“ (1931), „Anton Špelec, ostrostřelec“ (1932), „Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa“ (1932), „Revizor“ (1933), „Andula vyhrála“ (1938) a „Přednosta stanice“ (1941), který byl zároveň posledním filmem, pro který složil hudbu.

V oblasti operetní tvorby zanechal stopu v dílech jako „Pařížanka“ (1933), „Z pekla štěstí“ (1934), „Na tý louce zelený“ (1935), „Uličnice“ (1936), „Za naší salaší“ (1938) a „Bílá orchidej“ (1943).

Závěr života

Během německé okupace a období Protektorátu Čechy a Morava spolupracoval s okupační mocí. Po skončení druhé světové války, ze strachu z možného stíhání za kolaboraci, emigroval do Vídně. V tomto rakouském městě byl až do své smrti, která nastala 10. dubna 1949, krátce hudebně činný. Ve Vídni zemřel ve věku 51 let.

Jitka Asterová wiki
Jan Senft
Obráběč
Jan Čechovský
Sladovník wikipedia
Jaroslav Štercl
Martin Růžek kdo to je?
Jindřich Dolanský
Fritz ter Meer wikipedia
Jan Sahara Hedl

(build:365400055612)