Jaroslav Prager, narozen 13. dubna 1863 v Žitětíně u Jičína, byl pozoruhodnou osobností, která se prosadila na přelomu 19. a 20. století v několika odlišných oblastech. Jeho životní dráha zahrnovala působení jako lékař, ale také jako oblíbený kabaretní herec, zpěvák a autor textů k písním. Po smrti 27. března 1902 v Praze, kde podlehl atrofii mozku, zanechal po sobě odkaz jako umělec i jako lékař s netradičním přístupem k léčbě.
Pragerova lékařská kariéra byla zaměřena především na gynekologii a léčbu pohybových onemocnění. Jeho metody spočívaly v aplikaci švédské masáže a zdravotní gymnastiky, které úspěšně využíval k terapii chronických ženských obtíží, písařské křeče, ischiasu a revmatismu. Po absolvování studia medicíny v Praze a Vídni a získání promocí 13. července 1895 na české lékařské fakultě, působil jako operatér na gynekologické klinice profesora Pawlíka ve Všeobecné nemocnici. Koncem roku 1896 si otevřel vlastní ordinaci na Václavském náměstí, kde se věnoval své praxi až do roku 1900.
Paralelně s lékařskou profesí se Jaroslav Prager aktivně věnoval umění. Již od 80. let 19. století se objevoval na různých společenských a kulturních akcích, jako byly studentské, vlastenecké a dobročinné zábavy. Jeho umělecké vystupování se vyznačovalo především komickými rolemi, humorem a eskamotérstvím. Byl aktivní v rámci českožidovské komunity, spolku českých akademiků-židů a kroužku českožidovského dorostu, kde se často podílel na organizaci a produkci kulturních akcí. Jeho umělecká činnost zahrnovala také psaní textů k písním, zejména kupletům, které zhudebňoval například Karel Pospíšil. Mezi jeho populární skladby patří „Vždyť jsme jen jednou na světě“ či „Božíčku mladost — to je přec radost“. Spolupracoval s řadou uměleckých kolegů, včetně Josefa Wanderera, Cyrila Kočího a J. Švába-Malostranského.
Pragerova veřejná a umělecká činnost byla velmi rozsáhlá a zahrnovala účast na nespočtu benefičních večírků, zábav a slavností. Byl členem různých spolků a výborů, kde se angažoval v organizaci kulturního dění. Jeho schopnost pobavit publikum a výborný humor byly široce oceňovány. Po jeho přijetí do ústavu po Vánocích roku 1900, byl pohřben na novém židovském hřbitově. Vzpomínky současníků na něj zdůrazňují jeho umělecký talent a schopnost získat si oblibu u publika. Památka na něj byla uctěna sbírkou na vybudování náhrobku, benefičním večerem a slavnostním odhalením pomníku v lednu 1904.
Futurolog etymologie
Jindřich Malík
Sebastian Navrátil wikipedie
Jiří Bartoň
Altruista původ slova
Jaroslav Břeský
Císařovna wiki
Jan Vacík
Vojtěch Efler wikipedia
Jan Haubert