Edward Morgan Forster kdo to je?
Michal Sýkora vzdělání
Jan Čep wikipedie
Miliardář co je to?
Marek Svoboda wikipedia
Michal Kempný wikipedie
Mistr co je to?
Hudebník, kytarista, zpěvák, skladatel a publicista Jiří Křivka se narodil 12. prosince 1961 v Ústí nad Orlicí. Jeho umělecká dráha je bohatá a rozmanitá, formovaná od raného dětství v hudebním prostředí. Otec Josef Křivka byl chemik a sportovec, držitel titulu mistra sportu, zatímco matka Vlasta Křivková byla operní pěvkyní. Po narození žil v Pardubicích, později se jeho působištěm stala Praha.
První hudební krůčky učinil Jiří Křivka již v dětství, kdy se seznamoval s hrou na zobcovou flétnu, pianino a harmonium. Po smrti otce se jeho hlavním nástrojem stala kytara. Během základní školy v Malešicích založil s Milanem Krištofem instrumentální duo, které bylo jedním z jeho prvních hudebních projektů. V mládí ho inspirovaly kapely jako The Beatles, Jimi Hendrix, Santana a Mike Oldfield, později v polovině 70. let si oblíbil tvorbu Franka Zappy. Touha po hudebním rozvoji ho vedla i k zájmu o hru na bicí.
Po absolvování Střední průmyslové školy filmové se jeho hudební kariéra začala naplno rozvíjet. V létě 1977 nahrál s triem Jiří Křivka, Milan Krištof a Pavel Kácha instrumentální verzi písně „Prší, prší“. V prosinci téhož roku se stal členem kapely Bojler 77. Klíčovým momentem bylo seznámení s Tomášem Havrdou na škole, s nímž se stal spoluzakladatelem skupiny Zikkurat v Praze. Tato formace, zpočátku čtyřčlenná, se později transformovala v alternativní punkové trio. V prosinci 1979 představil mini syntezátor FAEMI v klubu U Zábranských. V tomto období vznikl také recesistický studiový projekt Transformátor a fiktivní skupina Potenciometr.
Zikkurat se rozpadl v roce 1981, ale krátce poté vzniklo duo Zakkurit. Jiří Křivka přijal nabídku Josefa Vondráška na rozšíření sestavy skupiny Letadlo. Příležitostně vystupoval také s Classic Rock n Roll Bandem. V létě 1982 opustil Letadlo z důvodu názorových neshod. Následovalo členství ve skupině HSG. Po společném vystoupení na rockovém festivalu na Kladně přijal nabídku Vladimíra Kočandrleho a spolupracoval s ním v OK Bandu do poloviny roku 1983. Krátce byl členem reggae skupiny Babalet a téhož roku vystupoval s folkovou skupinou Vidouc.
Pokusil se založit kapelu s Pavlem Skalou, Milanem Potočkem a Václavem Ježkem, kde se uplatnil jako bubeník, klávesista a baskytarista. Odmítnut byl projekt se zpěvačkou Hanou Zaňákovou, pozdější Lucií Bílou. Krátkodobě působil jako kytarista ve skupině Combo FH. Léto 1984 bylo poznamenáno vážným úrazem, kdy byl poražen vlakem. Po tomto neštěstí, které zahrnovalo zástavu srdce a klinickou smrt, podstoupil rehabilitaci a po třech měsících léčení pracoval jako kulisák v Divadle Jiřího Wolkera. I přes tyto okolnosti se vrátil k profesionální hudební činnosti.
V tomto období doprovázel zpěvačku Blanku Šrůmovou se skupinou Audio a pokračoval s kapelou Bobs Combo. Od roku 1985 se stal kytaristou a zpěvákem skupiny Mango, kterou vedl Miloslav Wainer. Ve skupině Mango se opět setkal s Tomášem Havrdou. V létě 1985 absolvoval turné v Řecku s Mango, kde doprovázeli Pavla Lišku. Po návratu byl Pražským kulturním střediskem přeřazen do skupiny Petra Brožka, kde hrál po boku bývalých členů Jazz Q, bubeníků Michala Vrbovce a Libora Launa. Spolupráce s Petrem Brožkem skončila na jaře 1986.
Následně přešel do Výzkumného ústavu rozhlasu a televize. Volný čas věnoval konstrukci zesilovačů a elektrických kytar. Pokusil se o spolupráci s Wabi Daňkem, která však byla brzy ukončena. V roce 1987 byl přijat na FAMU k dennímu studiu, kde se seznámil s Davidem Ondříčkem. Na FAMU se věnoval skládání a natáčení hudby ke studentským filmům a vlastním projektům, včetně stavby kytarového komba. V roce 1988 se stal členem skupiny Oliver, s níž natočil videoklip a vystoupil na Rockfestu. Během léta 1988 hrál na Karlově mostě flamenco a blues s Luborem Navrátilem. Vlivem amerického saxofonisty Franka Leva studoval jazzové standardy a společně s Jiřím Lamošem vystupoval na hradě Karlštejn a v domě nedaleko Národního divadla.
Na přelomu let 1988 a 1989 spoluzaložil skupinu Eden, z níž v roce 1989 vznikla skupina Toyen. S Toyen natočil několik studiových nahrávek ve vlastní produkci. Nahrávka písničky „Po stopách zmizelých železnic“, kde hraje na akustickou kytaru, posloužila jako podklad pro videoklip České televize. David Ondříček nahradil Ivo Helgera v Toyen. V tomto období se intenzivně věnoval skládání a natáčení vlastní hudby. Projevoval zájem o východní filozofii, meditační techniky a alikvótní zpěv. Jeho nevydané album nese název „Země skleněných mlýnů“. Nerealizovaná zůstala jeho hudba pro film „Vojtěch, řečený sirotek“ Zdeňka Tyce.
V létě 1989 nahradil Karla Jančáka ve skupině Půlnoc. V roce 1990 doprovázel Franka Zappu na jeho prvním vystoupení v Praze a téhož roku spolupracoval s Lou Reedem. Vystoupil také na společném pódiu s členy The Velvet Underground ve Francii. V roce 1990 došlo k obnovení skupiny Zikkurat, které trvalo tři roky. Sestavu obnoveného Zikkuratu tvořili zpěvák Vladislav Kulhavý a hráč na klávesy David Ondříček. V únoru 1990 se na Pražském hradě setkal s tibetským dalajlámou, pro jehož dokument složil hudbu. Na základě nahrávek pro tento film vzniklo druhé album pro Fontána Music Library. Na koncertech Půlnoci se seznámil s japonskými hudebníky Allenem Ginsbergem a Nanao Sakaki.
V čtyřčlenné sestavě natočil v kostele Sv. Jiljí album meditační hudby, které však zůstalo nevydané. Po nabídce producenta Toma Lockenbauera založil fiktivní one man band Temelín a s ním natočil písničky pro LP „Akce punk“. Působil jako hudební režisér a producent nahrávek skupin Zikkurat, Prouza a Kurtizány z 25. avenue. Složil hudbu k filmu „Pějme píseň dohola“. S Půlnocí absolvoval druhé americké turné a v Hollywoodu se setkal s Alice Cooperem.
V roce 1991 vyšlo celé album Temelínu „Fuckland“, jehož devítiměsíční nahrávání ve čtyřstopém domácím studiu financoval z rozprodeje svého majetku. V dalším období se věnoval skládání scénické hudby pro televizi a tvorbě reklamních spotů. Koncem roku 1992 se vrátil do skupiny Toyen a v roce 1993 s ní absolvoval turné v USA. S Toyen natočil legendární album „Malíř smutnej“, na kterém se objevily i jeho dvě vlastní verze písní. S Toyen také produkoval album cover verzí písní Karla Gotta.
V roce 1993 navázal spolupráci s Bobem Fliedrem pro vydavatelství Rosa, která vyústila v album „Do kostela v džínách“. Na natáčení jedné písničky pro Boba Fliedra se podílel bubeník Petr Kumandžas. V roce 1994 zanechal aktivní činnosti z důvodu zdravotních problémů, které ho omezovaly na několik let. Výjimkou bylo čistě akustické hudební uskupení Acoustic Factory s houslistkou Ivanou Vítkovou a experimenty s etnickými nástroji. Vystupoval v klubu Awika jako hráč na steeldrum a na Snídani s Novou předvedl hru na tibetský zvon a zazpíval píseň „Když přichází noc“. Jako studiový hudebník se podílel na nahrávce písničky „Cikánský král“ Daniela Nekonečného.
V roce 1998 vydal u Fontána Music Library svá první dvě alba, původně pod názvy „Vojtěch“ a „Aum“. Následujících pět let se věnoval folkové hudbě a vícehlasému zpěvu jako vedoucí skupiny Peter, Paul & Mary Revival Prague. Příležitostně vystupoval s muzikanty z hnutí Haré Kršna v pražských klubech a spolupracoval s Janou Koubkovou. Produkoval nahrávky skupin Laura a její tygři, Bosworth a La Magra. S punkovou skupinou MHD se pokusil o hru na bicí. V roce 2001 došlo k přepracování alba „Do kostela v džínách“ pro CD.
V červenci 2002 se v Praze podruhé setkal s dalajlámou. Spolupracoval na projektu Caricia se Simonou Košařovou. Založil krátce existující jazz rockovou skupinu New Company, kde působil jako baskytarista. Spolupracoval s Milanem Špačkem a Blues Birds jako varhaník. Ve vlastní produkci natočil album skupiny Rock n Roll Gang, věnované 50. výročí rock and rollu. V kapele Vox Afrika hrál na baskytaru (pražcovou i bezpražcovou) v žánru afro pop, následně pokračoval s kapelou Tshikuna jako hráč na klávesy. V kapele Míchačky Betonu, kde s ním hrál zpěvák a kytarista Antonín Smrčka, uplatnil baskytaru. Pro Fontána Music Library připravil další dvě alba instrumentální hudby.
V roce 2005 došlo k obnovení skupiny Zikkurat, tentokrát jako punkové kapely s mladými muzikanty. V létě 2016 představil Zikkurat nový program „Zikkurat hraje Zappu“. Založil hardrockovou skupinu Atomic Overdrive a jazzfunkovou skupinu James Bond Quartet, kde hrál na varhany Hammond. V roce 2011 došlo k znovuobnovení Půlnoci, která se stala v posledních letech jeho hlavní kapelou, kde působí jako kytarista. S Půlnocí v roce 2013 natočil živé album „Údolí ohně“. V listopadu 2016 odehrál několik pražských koncertů s Red Tail Hawk. V roce 2018 spolupracoval s textařem Milanem Princem a v roce 2019 občasně koncertoval s Mikolášem Chadimou. Od roku 2019 je členem Pěveckého sboru zaměstnanců České televize. V současné době se zaměřuje na hudbu The Beatles v pražské kapele The Songs, na vlastní projekty a práci na archivu koncertních nahrávek a videozáznamů.
Dražebník
Jiří Vašíček
Posera wiki
Jiří Hausser Matoušek
Vladimír Polák kdo to je?
Jiří Traxler
Diana Gabaldon kdo to je?
Josef Karel Ambrož
Kamila Moučková wikipedia
Josef Paleček