Petr Traxler, narozený 29. září 1948 v Praze, byl významnou postavou české hudební scény, proslulý především jako skifflový a folkový kytarista, mandolinista, skladatel a zpěvák. Jeho hudební dráha byla úzce spjata s jeho bratrem, zpěvákem a kytaristou PhDr. Jiřím Traxlerem, ačkoli s ním nebyl v přímém pokolení, byl vzdáleným příbuzným slavného swingového klavíristy Jiřího „George“ Traxlera.
Od roku 1965 až do své smrti byl Petr Traxler neoddělitelně spjat s hudební skupinou, která prošla několika proměnami názvu. Tato formace začínala jako Skiffle Kontra, později se stala známou jako Skiffle Contra, Český skiffle, Žáci, a nakonec nesla jméno Traxleři. Tato nepřetržitá činnost svědčí o jeho oddanosti hudbě a jeho schopnosti přizpůsobit se změnám hudebního vývoje. Jeho aktivita se neomezovala pouze na hudbu; od roku 1990 do roku 2009 byl zakládajícím členem pražské divadelní společnosti Petrklíč. Od roku 2002 se také aktivně podílel na činnosti folkové kapely Zpětné zrcátko, čímž rozšířil pole své umělecké působnosti.
Petr Traxler zanechal nesmazatelnou stopu také v oblasti divadelní a hudební spolupráce. Čtrnáct let působil po boku legendárního Miroslava Horníčka, s nímž odehrál více než 1 200 představení. Jeho vlastní kapela Traxleři se rovněž těšila značné popularitě, o čemž svědčí přibližně 7 000 odehraných živých vystoupení. Jeho hudební talent se projevil i na LP albu Sokolov 76, kde se podílel na písni „Pozdrav sjezdu“ společně se svým bratrem Jiřím. Tato skladba byla věnována účastníkům 15. sjezdu KSČ a texty zpívala Heda Hošková.
Hudební aktivity Petra Traxlera přesáhly hranice České republiky. Od roku 1987 zaznamenal úspěchy v Německu, kde se například představil na „Kaltenberger Ritterturnier“. V roce 1992 koncertoval ve francouzském Nantes a spolupracoval s rozhlasem ve Stuttgartu i s televizí v Kolíně nad Rýnem. Jeho repertoár byl pestrý a zahrnoval písně zpívané v češtině, latině a němčině.
Kromě své hudební kariéry se Petr Traxler věnoval i psaní. V roce 2007 vydal knihu „Petr Traxler, Kantor Horníček a Traxleři žáci aneb muzikantské nemorály“, která vyšla v nakladatelství Práh. Jeho hudba doprovázela také několik filmových děl, včetně „Vysoká modrá zeď“ (1973), televizní pohádky „O třech rytířích a lněné kytli“ (1996) a filmu „Jménem krále“ (2008). Napsal scénickou hudbu k řadě představení v Divadelní společnosti Petrklíč a Divadle Miriam, mezi něž patří například „Žít jako znamení aneb rozhovory s Josefem Zvěřinou“, „Žalozpěv za 77 297 obětí“, „Popelka Nazaretská“, „Ludmila a Drahomíra“, „Kalo a Drak“, „Pohádka za tři facky“, „Perutinka“ a „O pyšné noční košilce“.
Diskografie Petra Traxlera zahrnuje řadu významných nahrávek, počínaje albem „Mág Karla Hynka Máchy“ (1966, reedice 1987), přes první českou folkovou LP desku „Skiffle Kontra“ (1968), až po novější tituly jako „Traxleři – Písně krátké a dlouhé“ (2002), „Dámy a pánové“ (2002), „Benefice Petra Traxlera, písničky Divadla Miriam“ (2006), „Zpětné zrcátko live“ (2009), „Velmi chutné – Zpětné zrcátko“ (2012), „Miroslav Horníček: Listy z Provence“ (2013) a „O patro výš – Petr Traxler a Zpětné zrcátko“ (2014).
Petr Traxler odešel z tohoto světa 8. dubna 2014 v Praze. Jeho odkaz žije dál, a to i prostřednictvím „Lípy Petra Traxlera“, která byla zasazena 28. srpna 2015 u bývalého strážního domku v Olešnici u Okrouhlice (Světlá nad Sázavou) členy kapely Zpětné zrcátko a dalšími příznivci.
Aneta Krejčíková životopis
Petar Introvič
Amík co je to?
Petr Kaplan
Barbra Streisand kdo to je?
Petr Hlavatý
Jiří Krampol životopis
Petr Korál
Broker
Petr Třebický