Vlastimil Třešňák, narozen 26. dubna 1950 v Praze, je výraznou postavou české kulturní scény. Jeho umělecká dráha zahrnuje působení jako folkový písničkář, spisovatel, výtvarník a fotograf. Již od mládí se aktivně angažoval v prostředí disentu, což jej přivedlo k členství ve sdružení Šafrán a k podpisu Charty 77. Jeho aktivity byly v té době systematicky potlačovány tehdejší Státní bezpečností, která se snažila o jejich likvidaci, což zahrnovalo i brutální výslechy ze strany agenta Josefa Kafky.
V důsledku represí byl Vlastimil Třešňák v roce 1982 donucen k emigraci, nejprve do Švédska a později do Německa. Po pádu komunistického režimu se však vrátil do své vlasti a od roku 1990 zde opět žije. Jeho boj proti tehdejšímu režimu byl označen i jako „akce Asanace“. V roce 2025 by měl proběhnout soudní proces týkající se jeho nezákonného věznění v cele předběžného zadržení, což by mělo vést k jeho rehabilitaci. V minulosti podal trestní oznámení na Josefa Kafku, které skončilo podmíněným trestem pro Kafku.
Třešňákova umělecká tvorba byla v době totality šířena formou samizdatových edic, jako byly „Expedice“, „popelnice“, „Petlice“ a „Krameriova expedice“. Jeho písňové texty a povídky tak nacházely cestu k posluchačům i čtenářům i přes oficiální cenzuru.
Vlastimil Třešňák zanechal výraznou stopu i v oblasti hudby. Jeho diskografie zahrnuje řadu alb, z nichž mnohá vznikla v exilu. Mezi jeho významná díla patří alba jako „Zakázaní zpěváci druhé kultury“ (1979), „Zeměměřič“ (1979) a „Koh-i-noor“ (1983), všechna vydaná v exilu. Po návratu do České republiky vznikla alba „Koláž“ (1995), nahrané s romskou kapelou, „Inventura“ (2005), „Skopolamin“ (2007), „Němý suflér“ (2010) a reedice „Zeměměřič ATD./Nahrávky 1978“ (2010). V pozdějších letech spolupracoval s dalšími hudebníky na albech „Alter ego“ (2013) s Temporary Quintetem, „Alo Trio Band: Eponym“ (2015), „Konvolut“ (2017) s Janem Štolbou a Temporary Quintetem, „Kiks“ (2022) a „Happy Hour“ (2024). V roce 2014 přispěl na album „Fiat lux“ skupiny Stromboli.
Vlastimil Třešňák je rovněž uznávaným spisovatelem. Jeho literární tvorba čerpá inspiraci z děl Bohumila Hrabala, beatnické literatury a zejména z tvorby Jacka Kerouaca. Jeho literární díla byla vydávána jak v samizdatu, tak v oficiálních nakladatelstvích v České republice i v zahraničí. Mezi jeho nejznámější publikace patří „Jak to vidím já“ (1979), „Babylon“ (1982), „Plonková sedmička: texty“ (1983), „Bermudský trojúhelník“ (1986), „…a ostružinou pobíd koně“ (1988), „To nejdůležitější o panu Moritzovi“ (1989), „Klíč je pod rohožkou“ (1995), „U jídla se nemluví“ (1996), „Evangelium a ostružina“ (1999), „Domácí hosté“ (2000), „49 + jedna / 49 + One“ (2004), „Melouch“ (2005), „The Vole – hraboš hrdina: z cyklu Konopných pohádek“ (2011) a „eNTé: 25 obrazů ze zákulisí“ (2018). V roce 2007 vyšel rozhovor s ním pod názvem „To je hezký, ne?: rozhovor s Vlastimilem Třešňákem“.
Adam Ernest
Vít Sázavský
Robert Lewandowski životopis
Zdeněk Kluka
Kristýna Ryška
Vincent Venera
Šochet wikipedie
Vladimír Veit
Rabín co je to?
Václav Sychra