Jiří Ryvola, známý pod přezdívkou Wabi, se narodil 4. dubna 1935 v Kladně a zemřel 27. února 1995 v Praze. Byl významnou postavou českého trampského hnutí, proslulý jako písničkář, autor mnoha trampských hitů a aktivní účastník tohoto specifického kulturního fenoménu. Jeho tvůrčí období se rozprostíralo od konce 50. let až do 90. let 20. století.
Vzděláním se Ryvola vyučil soustružníkem, následně studoval gymnázium a nakonec absolvoval Střední průmyslovou školu strojní v rodném Kladně. Jeho životní dráha byla ovlivněna i povinnou vojenskou službou u Pomocných technických praporů. Po jejím ukončení se uplatnil jako konstruktér silničních strojů.
Hudební dráha Jiřího Ryvoly byla úzce spjata s jeho bratrem Mirkem „Miki“ Ryvolou. Společně v roce 1963 založili legendární skupinu Hoboes. Tato formace se stala významným představitelem trampské hudby, což dokládají četná vystoupení na koncertech, v televizi a úspěchy na prestižních soutěžních přehlídkách, jako byla festival Porta. Wabi Ryvola se v roce 1958 stal členem trampské osady Zlatý klíč, kterou v roce 1956 založil jeho mladší bratr Miki. Od roku 1968 se podílel na budování osadního sídla Fort Hazard na jihu Čech. Byl rovněž jedním ze zakládajících členů České tábornické unie, kde působil až do roku 1993.
Wabi Ryvola byl plodným autorem, který složil přes 270 písní. Kromě hudby se věnoval i psaní, zanechal po sobě 25 povídek, které byly původně publikovány časopisecky a později se dočkaly vydání v samizdatu v letech 1973–1989. V roce 2007 vyšla kniha „Prokletá vůně hor“, která tyto povídky shromáždila. Jeho život byl v posledních letech poznamenán vážnou chorobou, rakovinou plic, která se u něj projevila od roku 1988. Přes podstoupenou léčbu, včetně odebrání poloviny plic a ukončení kouření, jeho zdravotní stav se zhoršoval, což vedlo k jeho předčasnému úmrtí ve věku 59 let na komplikace spojené s touto nemocí.
Jiří „Wabi“ Ryvola zanechal nesmazatelnou stopu v české kultuře, zejména v oblasti trampské hudby. Jeho písně a literární díla dodnes oslovují nové generace.
V roce 1969 získal Wabi Ryvola šestkrát Autorskou Portu a skupina Hoboes se umístila na druhém místě v Interpretační Portě. Následující rok, 1971, byl oceněn prvním místem na Autorské Portě. V roce 1972 obsadil druhé místo na Autorské Portě. Rok 1973 přinesl skupině Hoboes prestižní Zlatou kytaru FCK. V roce 1976 byli Hoboes oceněni Zlatou Portou za svou dlouholetou činnost.
Diskografie skupiny Hoboes zahrnuje alba jako „Zvláštní znamení touha“ (1981), „Hoboes“ (1990) a „Hoboes live“ (1998). V roce 2009 vyšlo dvojalbum „Hoboousárny, Písně bratří Ryvolů“, které obsahuje 55 skladeb. Wabi Ryvola má také bohatou sólovou diskografii, mezi významná alba patří „Můj názor na věc“ (1990), „Poslední defilé“ (1995) a „Letokruhy“ (2015). Jeho písně se objevily i na mnoha kompilacích, včetně SP „Scarabeus a Hoboes“ (1970), LP „Písně dlouhejch cest“ (1975) a LP „Trampská dvorana“ (1988).
Wabi Ryvola byl autorem řady povídek a básní. V roce 1969 vyšla sbírka povídek a textů trampských písní s názvem „Potlach“, na které se podílel spolu s dalšími autory. V samizdatu vydal v letech 1987–1989 sbírky „Podivnej weekend“, „Kraťasy“ a „Léto v šedejch kopcích“. V roce 1997 vyšla sbírka povídek „Sonáta pro klavír a borovici“, kde se objevil po boku dalších autorů. Jeho 25 povídek bylo v roce 2007 vydáno v knize „Prokletá vůně hor“. Vydány byly i další sbírky jeho textů, například „CO JÁ VÍM“ (2016) a „NĚKDO MI CHODÍ Z DUŠÍ“ (2017).
Jeho dílo bylo oceněno i v podobě zpěvníků, jako například „Trampské písničky Wabiho Rivoly“ (1969) či vícedílný zpěvník „A je zase POHODA“. Vydání se dočkal i zpěvník „Wabi Ryvola: Dlouhá cesta“ (1995) a rozsáhlé sbírky „Wabi Ryvola: Poselství“ (2011 a 2015).
Všivák wikipedie
Vít Sázavský
Šohaj wiki
Zdeněk Bína
Petr Novák wiki
Václav Koubek
Charón
Vojta Kiďák Tomáško
Vanda Hybnerová životopis
Václav Ševčík