Zdeněk Kluka, narozený 16. dubna 1947 v Brně, je výraznou osobností české hudební scény, jehož umělecká dráha je neodmyslitelně spjata s rolí bubeníka, zpěváka a hudebního skladatele. Jeho hudební cesta začala v kapele Atlantis, kde působil do roku 1968. Již od tohoto roku se jeho osud propojil s legendární skupinou The Progress Organization, později známou jako Progres 2, kde je dodnes aktivním členem. Tato dlouholetá spolupráce jej činí jediným nepřetržitě působícím hudebníkem v této formaci, s výjimkou krátkodobých pauz.
V roce 1999 se Zdeněk Kluka stal také součástí kapely Čankišou, kde dodnes rozvíjí svůj hudební talent. Jeho tvůrčí záběr však přesahuje rámec rockové hudby. Věnuje se také skládání scénické hudby pro divadelní představení a spolupracuje s Českou televizí na hudební složce filmů a oblíbených večerníčků. Mezi jeho další hudební aktivity patří působení ve Skupině Aleše Sigmunda po roce 1970 a v Nové skupině doprovázející Boba Frídla od roku 1972. Po roce 1987 se objevil také v projektu Progres-Pokrok. Mezi hudební nástroje, na které hraje, patří akordeon, bicí, balafon a blasakoredeon.
Zdeněk Kluka se výrazně zapsal do povědomí i díky své bohaté spolupráci s řadou významných divadel. Jeho hudební nápady obohatily inscenace Divadla Husa na provázku, kde se podílel na titulech jako „Červený smích“, „Stříbrný vítr“, „Shakespearománie“, „Báječná léta pod psa“, „Babička“, „Inženýr lidských duší“ a „Švejk“. Dále spolupracoval s Městským divadlem Brno, Divadlem Radost, Městským divadlem Zlín, Jihočeským divadlem a Národním divadlem.
Jeho talent se projevil také v oblasti filmové hudby pro Českou televizi. Složil hudbu k filmům „Papírový most“ a „Taťka“, a také k oblíbeným večerníčkům „Pafka, Ňuf a Hryzka“ a „Pampúšik“. Tyto projekty dokazují jeho všestrannost a schopnost adaptovat se na různá umělecká média.
Zdeněk Kluka je spojen s řadou významných hudebních milníků. S Atlantisem vydal v roce 1968 singly „Jen o to mi nejde“ a „Wine or Love“. Jeho angažmá v The Progress Organization/Progres 2 je bohaté na studiové nahrávky. V roce 1977 vyšlo koncepční album „Mauglí“, kde vystupoval pod pseudonymem Barnodaj. Dalšími klíčovými alby jsou „Změna!“ z roku 1987 a „Tulák po hvězdách“ z roku 2018. V roce 1970 vydal album „Dál než slunce vstává“ s Hanou a Petrem Ulrychovými.
První koncert The Progress Organization se uskutečnil 3. dubna 1969 v brněnské Redutě. Skupina si v roce 1969 zahrála jako předkapela legendárním The Beach Boys. Po prvním období činnosti, které skončilo v druhé polovině roku 1970, se The Progress Organization obnovila v lednu 1971 kvůli nahrávání alba. Koncertní činnost pod názvem Progres 2 byla obnovena v roce 1977. V roce 1978 proběhla premiéra projektu „Dialog s vesmírem“ a téhož roku skončila spolupráce s Bobem Frídlem.
Dalšími významnými projekty byly „Třetí kniha džunglí“ na počátku 80. let a „Mozek“ v roce 1983. Po odchodu Pavla Váněho v roce 1980 vznikl po roce 1987 projekt „Otrava krve“ pod hlavičkou Progres-Pokrok, jehož činnost byla ukončena v roce 1990. V roce 1992 došlo k obnově skupiny Progres s původními členy, včetně Zdeňka Kluky, Pavla Váněho a Pavla Pelce. Jeho syn, Jan Kluka, rovněž působí jako bubeník v kapele Čankišou, což svědčí o silném hudebním dědictví rodiny.
Esejista wiki
Václav Koubek
Filip Blažek wiki
Vladimír Salač
Petr Vančura sourozenci
Vratislav Brabenec
Ján Koleník kdo to je?
Vašek Vašák
Francois Villon kdo to je?
Vlasta Henych